Vítejte ve sklářské dílně V Záhoří . Jsme malá rodinná firma, která se nachází uprostřed krásné přírody v CHKO Jizerské hory. V naší rodině jsme již třetí generací sklářů , která se věnuje ručnímu zpracování skla . Využíváme k tomu techniku, která vznikla na železnobrodsku počátkem minulého století a stala se pro náš kraj tradiční. Jedná se o zpracování skleněných tyček u sklářského kahanu . Tímto způsobem v naší dílně vznikají skleněné figurky, přívěšky, náušnice a originální autorské šperky . K jejich výrobě používáme skleněné tyčky, které se rovněž vyrábějí v Jizerských horách. Zájemci mohou naši dílnu navštívit, zhlédnout ukázku výroby a odvážnější si i práci u kahanu vyzkoušet. Pro ty, kterým toto řemeslo učaruje, máme připravené kurzy , ve kterých si mohou jednotlivé techniky osvojit. Kdo nechce tvořit u kahanu, ale touží po tom si něco vyrobit, může navštívit naši tvořivou dílnu . Ta je určená dětem i dospělým. K dispozici je vám zde celá řada sklářských a bižuterních technik, díky kterým si můžete vyrobit vlastní náramek, náušnice, přívěšek či nějakou složitější ozdobu . Technikou gravírování a malování skla si můžete ozdobit skleníčku nebo vánoční ozdobu. Další z možností je technika jednoduchých vitráží – Tiffany .
Po celý svůj život se zabývám tvůrčí činností a malováním. Při studiu na SUPŠS v Železném Brodě mi „zarostlo pod kůži“ samozřejmě sklo. V roce 1997 jsem si pořídila živnostenský list a vytvářím umělecké repliky lidové podmalby na skle. Malba na zadní straně skla – podmalba – byla známa již ve středověké Itálii, kde se tímto způsobem doplňovaly zlatnické práce a miniatury. Jako samostatné řemeslo se zrodila v západní Evropě na konci 16. století. Zpočátku se jednalo zejména o zhotovování podmaleb s náboženskými náměty, které se v selských jizbách zavěšovaly mírně nakloněné nad stolem v rohu místnosti v tzv. svatém koutě. Již ve druhé polovině 18. století se však podmaleb užívalo i jako domovních znamení a uplatňovaly se též světské motivy. Kompletní výrobek je ručně malovaný obrázek různé velikosti, která odpovídá přiměřeně velikosti původního originálu, případně přání zákazníka. Skládá se z tenké tabulky skla, kartonového pozadí a dřevěného rámečku, který je též vyhotovený ručně a namořený do odstínu, který požaduje zákazník. Výsledný obrázek je zrcadlově obrácen oproti předloze, stejně jako je „obrácen“ technologický postup malby oproti malbě „běžné“ (od detailů k větším plochám, a pozadí od světlých k tmavým barvám). Motivy náboženské i světské maluji olejovými barvami. Dělá mi radost, když má zákazník a budoucí majitel mé produkce z obrázků hřejivý pocit…
Sběratelská vášeň, která přerostla až ve výrobu šperků z drahých kamenů a polodrahokamů z Jizerských hor a Českého ráje. Petr Blahout od mala sbíral kameny, minerály a z koníčku po čase vyplynula tvorba šperků. Když už měl doma tolik kamenů, že již nebylo možné jejich sbírku rozšiřovat, našel jim další uplatnění. Jako úplný amatér a samouk, pro kterého byly kameny doposud pouhou sběratelskou vášní, se začal vzdělávat, objíždět jarmarky a ke svému překvapení zjistil, že je o jeho kameny a šperky opravdový zájem. Zcela přirozenou cestou tak dospěl k výrobě a prodeji své tvorby. Později se Petr Blahout začal více zajímat také o stříbro, leccos se naučil a díky své píli tak nyní dokáže zakomponovat tento drahý kov do svých originálních doplňků. Kameny a šperky mohou být osazeny právě ve stříbře, ale také v kůži či dřevě. Přesvědčit se můžete na vlastní oči, návštěva je u pana Blahouta vždy vítána.
Skleněné perle se v Jizerských horách vyrábějí po mnoho let. Ve vlastní dílně v malebné obci Vlastiboř se výrobou skleněných perlí nejrůznějších tvarů , z tradičních sklářských tyčí zabývám od roku 2002. K výrobě perlí jsem se dostal náhodou, když jsem si svépomocí postavil lisovací stroj s představou následného prodeje. Jakmile byl lisovací stroj hotov, řekl jsem si, že ho vyzkouším. A jak to tak bývá, k žádnému prodeji nakonec nedošlo. Zatopil jsem v peci a začal postupně lisovat korálky. Na onom svépomocí zrekonstruovaném stroji lisuji korálky do dnešních dnů. Pro mačkání využívám jak strojní Maturovo, tak ruční Kopalovo mačkadlo. Takto vyrobené perle prodávám na vybraných akcích během roku, kde mne mohou zákazníci vidět při předvádění výroby lisovaných perlí pod širým nebem s mobilní pecí a Kopalovým mačkadlem. Zákazníci si naše skleněné korálky mohou koupit přímo na těchto trzích a jarmarcích nebo po předchozí domluvě přímo v místě naší provozovny.
Pan Petr Klíma z Huntířova se zabývá ruční prací se dřevem a kovařinou. Při práci často využívá staré postupy a technologie a klade důraz na použití pouze přírodních materiálů. Vyrábí ručně štípaný modřínový šindel. Dělá též repliky historických luků a šípy s kovanými hroty. Jedním z výrobků jsou i řezbářské nože, u nichž je možnost vybrat si střenku z různých druhů dřev a různé tvary čepele. Nože můžete zakoupit jednotlivě i jako celou sadu.
Jizerský sýr od pana Zemana z Liberce, ten už se věru nemusí více představovat. Je to již tradiční stálice zdejších trhů a jarmarků . Výrobu v posledních letech převzal syn Jan, na postupu výroby a kvalitě se však pranic nezměnilo. Sláva vynikající chutě jde ruku v ruce s bezprostředností a milým přístupem samotného tvůrce, který pro vtipnou poznámku nemusí chodit daleko a dokáže nejen poutavě mluvit o své vášni v ruční práci či cestování (k sýrům možná brzy přibyde jedna nečekaná novinka), ale dovede si udělat srandu také sám ze sebe. Stačí se mihnout kolem a už si odnášíte úsměv. A co si ze stánku pana Zemana, který on sám láskyplně nazývá "kadibudka", můžete ještě odnést? Samozřejmě, že tradiční jizerský uzený sýr . Pan Zeman je vyrábí ze 30% a 45% sýru . Do nastrouhaného sýra někdy přidává některé z čistě přírodních přísad - tu moravské uzené , tu ořechy , jindy chilli papričky a na jarní sezonu si, zejména pro labužníky , připravil také medvědí česnek . Kdo stojí o sýr bez přísad, i tomu bude přání čistě přírodního sýru splněno. S uzením se to má tak - promíchaná směs se pod tlakem zkušené ruky pana Zemana nacpe do připravených váčků, které pocházejí ze silonových punčoch společnosti ELITE Varnsdorf. Připravené polotovary se poté několik hodin těší uzení v domácí udírně . Jak příznačně - v Jizerské ulici města Liberec.
Minipivovar Novosad & syn Harrachov Pivo vždy patřilo ke sklářství. A tak několik let po koupi harrachovské sklárny se v hlavě majitele Františka Novosada začala rodit myšlenka na výstavbu minipivovaru. Na místě dřívější hutní kanceláře a části dvora se tedy pomalu začalo s přípravami na výstavbu budoucího minipivovaru. Po dokončení nutných příprav se začalo stavět 18. 6. 2001. Měsíc po zahájení stavby již bylo hotové přízemí a pokračovalo se stavbou ocelové konstrukce pro první patro, kde se dnes nachází pivovarská restaurace. Na konci léta byl do konstrukce umístěn ocelový oblouk, který dnes vytváří netradiční charakter stavby. Koncem září se již pilně pracovalo na zakrytí celé stavby. Problém byl ten, že celé září nepřetržitě pršelo a venku se téměř nedalo pracovat. Na tyto komplikace se dnes už vzpomíná s úsměvem. V létě 2002 tak Harrachovu přibyla další turisticky zajímavá „atrakce“, soukromý pivovar , který láká na lahodné kvasnicové nefiltrované a nepasterizované pivo. Sklárna Novosad & syn Nejstarší fungující sklárna na světě. Byla založena před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Během historie sklárna vyvinula zcela unikátní a nenapodobitelný soubor výrobků, který je vytvářen tradičně ručním způsobem – foukáním sklářskými píšťalami. V současné době vyrábějí luxusní nápojové a užitkové sklo a komponenty ke křišťálovým lustrům. Při prohlídce sklárny si můžete prohlédnout kompletní postup výroby skla ručními technologiemi, včetně historické brusírny z roku 1895. Brusírna je v téměř původní podobě, plně funkční, poháněna transmisemi a vodní turbínou. Odborný výklad je prováděn česky, německy a anglicky, větší skupinky je nutno objednat předem. Součástí sklárny je i muzeum skla, minipivovar s restaurací z roku 2002 a pivní lázně. Těšíme se na Vaši návštěvu!
Pivovar se nachází v Malém Rohozci, nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj. Je to kraj přírodních krás, hradů, zámků, muzeí a tradiční řemeslné výroby. A taky dobrých lidí, a právě tito lidé pro Vás tradičním způsobem vyrábějí dobré pivo: pivo Českého Ráje. Nejenom místní obyvatelé, ale i návštěvníci Českého ráje, turisté, horolezci a ostatní milovníci přírody, si dají do souvislosti pivo Skalák a pískovcové skalní město v Hruboskalsku. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť Skaláka a Podskaláka k sobě prostě patří. Průřez historií pivovaru Pivovar založil Ferdinand Unger v roce 1850 a následně jej provozoval jeho syn Karel a potom vnuk, rovněž Karel. Ten v roce 1910 pivovar včetně velkostatku prodal nově vzniklé společnosti Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením omezeným, Malý Rohozec u Turnova. Takto pivovar fungoval do roku 1924, kdy se přeměnil na akciovou společnost. V roce 1948 byl pivovar v Malém Rohozci znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary a později součástí Východočeských pivovarů, se sídlem v Hradci Králové. V roce 1994 byl pivovar privatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů přivedlo pivovar až téměř ke krachu. Změna k lepšímu nastala pro pivovar 1. července 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Tradiční způsob výroby však zůstal na Rohozci samozřejmě zachován. Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně vyráběli už naši předkové začátkem minulého století. Dnes se pivovar skví v nové kráse. Návštěvníci kráčí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny…