Studovala jsem na VŠUP v Praze, obor sklo. Setkala jsem se s různým přístupem zpracování skla. Od zušlechťování a skvěle provedené řemeslné stránky po konceptuální, expresivní přístup. Hluboce na mne působila svoboda, kterou jsme v tvorbě měli a tak svou práci chci stále považovat za hledání výrazu, myšlenky i zvládnutí řemesla. Proto mám v plánu dokončit v roce 2025 studium rytého skla na Střední sklářské škole v Železném Brodě. Věnuji se malbě, nechávám se inspirovat rostlinnou tématikou s přesahy k duchovnímu vnímání světa. Ve svém ateliéru Maluju vedu výtvarné kurzy a působím v Uličce řemesel. Zde můžete vidět v dílně Rytec, zlatník mé obrazy a grafiky, nebo sledovat mou práci na ryteckém stroji. Ráda vám předám své nadšení pro toto řemeslo, můžete si sami přiložit skleničku k ryteckému kolečku a vyzkoušet si, jak je tato práce krásná i obtížná. Třeba Vás učaruje stejně jako mne.
Pan Břetislav Jansa vyrábí dřevěné lžíce a mísy. Při své tvorbě pracuje manuálně, bez strojů, jen s tradičními nástroji. V tomto případě ruční pilou, sekerou, řezbářskými noži a spoustou brusných papírů. To je základ pro tvorbu lžic. Víc potřeba není. Vlastně, ještě něco! To nejnutnější. Čas. Spousta času a také trpělivosti. Tolik, že stojí za to dát každému výtvoru vlastní jméno.... „Nejraději tvořím lžíce“, říká pan Jansa.“ Fascinuje mne prostota tvaru a přitom nekonečná možnost kreativity. Kolik podob může lžíce mít? Doporučuji popátrat po netu. Stačí se jen podívat na lžíce afrických kultur... A což teprve dřevěnou lžíci používat! Denně se jí dotýkat, jíst s ní. Jde o požitek, který si většina z nás nedopřává. Jíst dřevěnou lžící je rituál. Přijímání potravy umocňuje, zpomaluje a zpřítomňuje.“ Až na výjimky používá pan Jansa dřevo lokální. Z důvodů ekologických, i čistě praktických. Jde o dřevo z oblasti Českého ráje, převážně z okolí Klokočských skal, obcí Záholice a Rozumov, občas ho nohy zanesou na Malou Skálu, Kozákov a jiná místa. Batoh a pilka stále sebou. Vše potřebné máme na dosah ruky a se dřevem to není jinak.